Pirát

Pirátství

Politika, CV, postoje...

Můj příběh

 

Jmenuji se David Hosl. Narodil jsem se ve znamení lva 10.8.1985 v Domažlicích během Chodských slavností v podvečer za silné bouřky. Vyrůstal jsem s rodiči a o s rok starším bratrem v příhraničním městečku Staňkov v našem rodinném domě. O svém ranném dětství vím z vyprávění, že jsem byl živé dítě a leckdy mě uspávat až zvuk zapnutého vysavače. Od svých dvou let jsem chodil do školky, a díky prý na svůj věk až vyjímečnému nadání číst (ve čtyřech jsem uměl přečíst titulek) a počítat (v 5 jsem sčítal i odčítal tříciferná čísla), jsem měsíc po 6. narozeninách nastoupil na Základní školu ve Staňkově. V té době se narodila naše mladší sestřička, táta pracoval v Německu jako automechanik, máma jako prodavačka textilu. Prázdniny jsme trávili u prarodičů v Křenovech nebo v Hlohovčicích, kde jsme si užívali bezstarostné dětství, krásu vesnice i jejich zvyků a okolní přírody. Od první třídy jsem hrál fotbal a v obou kategoriích žákovských soutěží jsem byl kapitánem týmu. Fotbal mě bavil, škola mi šla. To byl důvod pro podání přihlášky na osmileté Sportovní gymnázium v Plzni. Během 5. třídy ZŠ jsem absolvoval přijímací a talentové zkoušky na zmíněné gymnázium. Obsadil jsem třetí místo z 88. přihlášených a tím začalo mé první opravdové životní dobrodružství.

 

Nebylo jednoduché pro desetiletého kluka absolvovat každodenní zátěž, kterou studium na sportovním gymnáziu přinášelo, ale zvládal jsem to, myslím, statečně. Vstávání před šestou ranní, dvacetiminutová pěší cesta na vlak, hodinu vlakem do Plzně, tramvají do školy, výuka, dopolední trénink, výuka, odpolední trénink, hodinu vlakem z Plzně, a za tmy zase pěšky domů. Další den znovu. O víkendu zápas. A další týden znovu. Tak to šlo v primě, v sekundě, v tercii. Bavilo mě to, zvládal jsem to. Byl jsem talentovaný ve sportu, průměrný ve výuce, rebel v chování. Měl jsem pár poznámek, důtek i jednu dvojku z chování, také jsem měl ale i ředitelskou pochvalu za reprezentování školy na fotbalovém turnaji a také jsem v tercii obsadil osmé místo na krajské matematickologické olympiádě s názvem Pythagoriáda. V té době mi bylo třináct a začalo mé období puberty.

 

Táta začal podnikat a kvůli neshodám se naši rozváděli. Sestřička bydlela u táty. Ja s bráchou u mámi. Ve vlaku jsem jezdil s partou o pár let starších středoškolských studentů, ve třídě na gymnáziu jsem byl nejmladší, pro můj fotbalový talent jsem hrával ve starších kategoriích se staršími spoluhráči. Asi proto se můj vývoj hodněn urychlil. Víceméně jsem byl už tenkrát schopný postarat se sám o sebe. Díky brigádám na stavbách u kamarádovo rodiny jsem získal i trošku té nezávislosti finanční. Ale puberta, výdělek, kamarádi, flákání ve skate parcích moc mé rodící se sportovní kariéře nepřidávalo. Přesto jsem tvrdě trénoval, na školu jsem nekašlal. Než přišel zlom, doslova. Ve čtrnácti, v kvartě jsem si při fotbalovém zápase zlomil kotník. 3 měsíce bez sportu. Od šesti let jsem sporotoval skoro denně, tohle byla tedy radikální změna. Po doléčení zranění už jsem nikdy v takové fotbalové formě jako dříve nebyl. Přes zimu jsem asi z trucu rozhodnul, že už nechci být fotbalista, po gymnáziu nechci na VŠ, nechci další 4 roky vstávat ráno před šestou a vracet se někdy i večer po osmé. Táta mi vyhověl, řekl mi - vyuč se, budeš umět řemeslo a, to je taky cenné.

Kvartu na plzeňském gymnáziu jsem ukončil s pěti trojkami a s poslední gymnaziádní pochvalou za účast v Peer programu. Rozloučil jsem se s kamarády, s aktivní sportovní kariérou a podal jsem na poslední chvíli přihlášku na ISŠ v Horšovském Týně.

 

V srpnu roku 2000 jsem oslavil patnáctiny a v září nastoupil do prvního ročníku tříletého učňovského oboru kuchař-číšník. Tátova restaurace v té době fungovala výborně a dostal jsem možnost ji po vyučení převzít. Oproti gymnáziu byla na střední škole jednoduchá školní výuka, pokračoval jsem na stavebních brigádách, občas jsem si šel zahrát okresní fotbalový přebor a taky přišla opravdová rebelie náctiletých, experimenty s měkkými drogami, techno párty, noci a víkendy mimo domov v cizích městech a s tím souvisejíci lumpárny. Střední škola přesto bez absencí a stejně utekla tak rychle. V sedmnácti jsem dostal výuční list jako premiant třídy se třemi jedničkami. Nebylo to nejrůžovější období, ale všechno má své plusy a všechno je k něčemu dobré.

 

Osmnácté narozeniny jsem oslavil na již tradičním festivalu HipHop Kemp (od prvního do osmého ročníku jsme s partou byli na všech – hip hop, zejména ten český a sloveský, mám v srdci dodones). Táta prodal restauraci a začal stavět barák. Já tedy hned po prázdninách nastoupil ve známé pizzerii v Domažlicích jako číšník. Měl jsem první vážnější vztah s holkou s dvouletým synem a rozhodl jsem se i z toho důvodu z výplat začít rekonstruovat náš rodný dům. Po půlroční zkušenosti z restaurace jsem od kamaráda dostal nabídku na pozici cashiera v kasínu v Plzni. Nabídku jsem přijal. 3 dny noční, 3 dny volna, dva roky života, nepočítaně peněz v ruce, velká zodpovědnost, velká výplata. Koupil jsem si auto a dotáhl rekonstrukci přízemního patra našeho RD.

 

Bylo mi 21, když mě povýšili na managerskou funkci v síti kasín Happy Day. Odpovědnost i mzda opět vzrostla. S tím i povinnosti a časová investice. Našel jsem si bydlení v Plzni. Vše fungovalo jak má, věnoval jsem se kariéře, kamarádům, zábavě i zájmům, vstoupil jsem do ODS. V té době jsem pocítil velký zápal o veřejné dění, sledoval jsem politiku, udělal jsem si makléřské zkoušky. Do dnešních dnů mě tento zájem neopustil, ba naopak.

 

Na jaře v roce 2008 mi táhlo na 23, měl jsem na svůj věk už hodně pracovních i životních zkušeností, když se osud zachoval zvláštně. V zaměstnání došlo k neshodě mezi mými podřízenými a nejvyšším vedením společnosti. Zachoval jsem se, jak jsem myslel, že je správně. Ale byl jsem také vyhozen. První nepříjemná zkušenost s autoritářským stylem a první nejistota co dál. Po několika týdnech jsem vzal našetřené peníze a s nadějí na změnu jsem opustil Plzeň a vydal se s přáteli autem přes Itálii a Francii na jih Španělska. Třítýdenní trip nedopadl podle původních představ (uchytit se a zůstat), ale zažehl moji novou vášeň – cestování. Vrátili jsme se tedy zpět s tím, že práci si najdeme v Čr.

 

Po několika měsících, které jsem žil z našetřených peněz po kamarádech na Domažlicku, i třeba v Ostravě a jsem se rozhodl zkusit své štětstí v Praze. Rozbalil jsem si matraci u kamarádovo táty v komunistickém 1+kk v Bohnicích. Obešel jsem pár restaurací, dřina, podmínky na nic. Nastoupil jsem tedy v kasínu na Náměstí republiky, po měsíci jsem ten noční život a gamblerské prostředí definitivně zavrhnul a soustředil jsem se na nějaké zajímavé inzeráty. Jeden byl lákavý a ze světa sportu.

 

V lednu 2009 jsem dostal smlouvu, klíče od pickupu a od malého nevybaveného krámku na Praze 2, majitel odjel na centrálu do Brna a nechal mě ukázat co umím. Postupně jsem se seznamoval s vybavením pro bojové sporty a bojová umění. Tvořil jsem si zázemí a zákaznickou síť. Pomaličku se dařilo, tržba se začala zvedat, obchůdek fungoval. Po dvou letech jsem si zaletěl do Thajska a po příletu našel větší a lepší prostor. Obchod rostl. V osobním životě to zas tak hladce nešlo, stěhování, pronájmy, noční život, komplikované lásky. Jediná jistota bylo to přízemí rekonstruované v rodném městačku. V té době jsem se s rodiči i sourozenci domluvili, že dům prodáme, nikdo už tam totiž nebydlel. Výnos rozdělený na pět částí jsme každý použil na bydlení nové. Já zaplatil svých 400 tisíc jako základ za ono nejošklivější 1+kk v Bohnicích a zbytek splácel další 4 roky. Kousíček jsem si nechal na návštěvu Maroka.

V tomto čtyřletém období jsem poznal spoustu zajímavých lidí z různých sfér. Od konspiračného spolku NWOO, přes Svobodné až do nejvyšších sfér „pražské kavárny“. Po svém 25. roku života jsem se cítil už definitivně utvořen - širokým rozhledem, kritickým pohledem, známostmi a zkušenostmi.

 

Rok 2013 byl hodně rozkolísaným rokem. Po neshodě s přítelkyní jsme šli od sebe. Já se rozhodl prodat minibyt v Bohnicích a s pomocí hypotéky jsem si vybral nový a větší na Zličíně. Rok jsem, ale čekal na výstavbu a bydlel v pronájmu ve Vršovicích. Na jaře onemocněl otec, který bohužel to léto zemřel. Největší můj hrdina, strašné období. Asi i kvůli tomu ani nově se rýsující láska nedopadla. Uzavřel jsem se do svého světa, četl knihy, články a čekal až to přejde. Do svého nového bytu jsem se po Novém roce stěhoval sám.

 

Pracovně jsme po dalších dvou letech, tedy v roce 2014, už měli v komunitě bojových sportů dobré jméno, hodně kontaktů a chuť se opět někam posunout. Našel jsem větší a lukrativnější prostory v centru. Vybavili jsme je, odjel jsem do Brazílie. Vybavoval jsem byt, vracel se ke starým láskám, zábava i zájmy měli taky opět své místo. Ale nějaké velké naplnění se zrovna nedělo. Začal jsem běhat.

 

Na začátku roku 2015 jsem sám odletěl „čistit hlavu“ do Austrálie, vrátil jsem se nabitej energií a měl chuť něco změnit. Začal jsem zveřejňavat své cestopisy, pracoval na svém webu. Zaběhl jsem si maraton. Oslavil ve jsem ve velkém stylu své třicáté narozeniny a ukončil tím mladstvou divokost. Na podzim toho roku jsem po letech dal sbohem bojovým sportům a s nejlepším kamarádem se vrhnul do podnikání a současně sbírání zkušeností z maloobchodního prodeje potravin. Nakonec z rozjetého plánu po pár měsících sešlo z důvodu byrokratických obtíží, ale opět tyto zkušenosti marné nebyli ani náhodou. Také to byl další impuls ke změně ještě silnější. Rozjel jsem prodej bytu a návaznou koupi domu. Povedlo se na výbornou. Po návštěvě USA jsem se se staronovou láskou stěhoval do domečku v Králově Dvoře. Podlehl jsem volání po návrtu mezi bojové sporty. Od léta 2016 do dnešních dnů máme na starosti tři prodejny a 5 eshopů.

 

 

Současný rok 2017:

 

V práci makáme, domek je zabydlený, věnuji se veřejným věcem i svým soukromým záležitostem – cestování, běhání, zahrada, chalupa. Cítím se naplněný, všechno jde bez problémů. Přesto nebo právě proto cítím potřebu posunout to dál. Volby do poslanecké sněmovny i jejich výsledky byly mojí rozbuškou. Fandím Pirátům (moje měsíc stará žádost o členství leží někde ve vaší asi ještě pořád zahlcené emailové schránce) už pár let a teď (dnes je příznačně 17.listopadu) když přišla nabídka zapojit se ještě víc aktivně, tak neváhám, tady jsem – Pusťte mě na ně!

Moje současnost a moje budoucnost v kostce

 

 

Je mi 32.

 

Co mám?

Rodinný dům, práci na chalupě, těhotnou přítelkyni, dobrou práci s dobrými lidmi, energii, chuť makat, chuť tvořit, hodně přátel, dobrou náladu atd.

 

Co nemám?

Automobil, moc času a klidu, pochopení pro nenávist atd.

 

Co jsem dokázal?

Splnit si tak sen o svém rodinném době, dělat práci co mě baví, aktivně se starat o své okolí i veřejný prostor, navštívit všechny obývané kontinenty (celkem 27 zemí), zaběhnout několikrát 10km, půlmaraton i maraton, zdolat všechny tři levely závodu Sparatn Race, skočit padákem, přejít žhavé uhlí atd.

 

Co jsem nedokázal?

Udělat závratnou kariéru, dostudovat VŠ, postoupit z užšího výběru na Robinsonův ostrov

 

Bude mi 33.

 

Co chci mít?

Energii a čas na své blízké, na své zájmy (chalupa, cestování, věci veřejné), zdravou a šťastnou rodinu, vychovat potomka

 

Co nechci mít?

Pocit beznaděje a bezpráví, rozhádané okolí, prázdný žaludek

 

Co chci dokázat?

Zasloužit se o správný vývoj společnosti, navštívit Izrael, Ugandu, Nepál, Japonsko, Peru a další, napsat knihu

 

Co nechci dokázat?

Změnit své hodnoty a své charakterové vlastnosti, smířit se se smrtí svého otce

 

Jaký jsem?

Odolný, poctivý, pracovitý, spořivý, loajální, upřímný

Citlivý (na něco až přecitlivělý), rozumný (někdy až přechytračelý), suverénní (někdy až sebestředný)

 

Co mohu nabídnout?

Organizovanost, spolehlivost, efektivní využití času, kritický pohled, dobrý rozholed, občanskou angažovanost, smysl pro humor, pirátskou duši a indigovou povahu

 

Kdy mohu začít? Ihned.

 

Be Pirate!

Strukturované CV

 

Pracovní zkušenosti:

9/2016 – dosud / Megaplay s.r.o. / provozování eshopů a prodejen se sprotovním vybavením

náplň práce: řízení procesů, správa eshopů, vyřizování objednávek, komunikace s dodavateli a odběrateli

 

10/2015 – 8/2016 / Ahold CZ / provozování supermarketů a hypermarketů

pozice: sektor manager

náplň práce: vedení svěřeného úseku a týmu podřízených, plánování směn, cenotvorba, objednávky sortimentu, inventury (+odpisy,slevy, vratky), odpovědnost za výsledky, komunikace s centrálou společnosti, dohled nad chodem hypermarketu, HAACP, administrativní činnost, jednání s dodavateli a obchodními zástupci, vedení příjmu a další

 

1/2009 – 9/2015 / Justfight Praha / výroba a distribuce sportovního vybavení

pozice: obchodní zástupce

náplň práce: péče o stávající a akvizice nových zákazníků, zařizování a vedení kamenné prodejny v Praze, aktivní prodej, analýza trhu, marketingový dohled, poradenská činnost, pořadatelská činnost, spolupráce při tvorbě eshopových stránek, administrativa, kalkulace cenových nabídek, reklamační řízení, objednávkové systémy, zpracovávání newsletterů, vedení sociálních sítí - facebook Justfight (6000+ likes) a Instagram, aj.

 

2006 - 2008 / Happy Day holding / herní průmysl

pozice: manager denní směny

náplň práce odpovědnost za provoz a poskytování služeb v kasínu, dohled nad chodem směny, vedení 20-ti členného týmu, jednání s vyšším managementem společnosti, kontakt s dodavateli a údržbou, administrativa, statistika, plánování, dohled nad nově vznikajícími pobočkami (celá ČR - 15 měst, 20 kasín), zaučování a školení nových zaměstnanců, personalistika a další

 

2004 - 2006 / Gold Happy Day a.s. / herní průmysl

pozice: pokladní

náplň práce: směnárenská činnost, caunting živé hry, platební transakce, odpovědnost za vyplácení výher, dotování barů a další Další profesní zkušenosti, reference znalost zákona č. 61 - předcházení legalizace výnosu z trestné činnosti

 

PC znalosti:

Microsoft Office, Google Chrome, Google Analitics, Outlook, Abra Gold, Pohoda software, Presta shop, grafické programy, tvorba a správa webových stránek, mobilní aplikace

 

Ostatní: denní provoz služebního vozidla (služební cesty), makléřské zkoušky, barmanský kurz a číšnické zkušenosti

 

Vzdělání:

2003 Podnikání (nástavbové studium) ISŠ Horšovský Týn,

2000 – 2003 Kuchař / Číšník (prospěl s vyznamenáním) ISŠ Horšovský Týn,

1996 - 2000 Gymnázium (denní studium) Sportovní gymnázium Plzeň,

 

Certifikáty a kurzy:

Směnárenský kurz - měny, padělky, transakce, Makléřský kurz

BLC4u Learning Ventures - online kurz anglického jazyka

Peer program - vedoucí osvětové skupiny, prevence před drogovými závislostmi pro děti školního věku

 

Zájmy:

cestování, gastronomie, běh, sport, politika, internet, zábava, adrenalinové zážitky, candy crush a jiné

 

Vlastnosti: učenlivý, loajální, komunikativní, přátelský, cílevědomý, zodpovědný, samostatný, flexibilní a jiné

Oblíbená barva: zelená; Osudové číslo: 8; Přezdívka: král; Oblíbené zvíře: lev; Vyznání: ateista, liberál

3 dotazy z druhého kola výběrového řízení:

 

Proč Piráti?

Česká pirátská strana, její členové, její fylozofie, její vystupování a její představy o fungování našeho státu i světa jako celku zhmotňuje mé vlastní vidění a vnímání lepší budoucnosti. Chtěl bych žít ve světě, který je plný příležitostí a prostoru pro individualitu, ve kterém je méně nenávisti a tmářství, kde jsou nabízena inteligentní řešení a kde transparentnost není jen prázdným pojmem. Věřím myšlenkám opravdové liberální demokracie, fandím Vám a chci být u toho s Vámi. Jsem odjakživa pirát a chci být prospěšnou součástí ČPS!

 

Jaký jsem a co nabízím?

Jsem librál a mojí nejvýše postavenou hodnotou je svoboda. Žiju, tak, abych tuto hodnotu naplňoval a šířil. Jsem maximalista, do všeho jdu vždy naplno. Uznávám individualismus, každý z nás může společnosti nabídnout to nejlepší ze sebe. Jsem inteligentní mladý muž s širokým rozhledem. Jsem loajální, upřímný, pracovitý, empatický, tolernatní, zároveň umím být objektivní, umím používat kritické myšlení a nebojím se ozvat. Za moji největší devízu považuje mé okolí především čistý charakter a umění efektivně hospodařit s časem.

Rád cestuji, sportuji a chalupařím. Zajímám se o dění ve světě a bedlivě sleduji společenská témata. Rád bych do pirátské strany investoval své vědomosti a zkušenosti. Dokážu si představit moji asistenci poslanci se vším co k tomu patří. Reportování, administrativa, mediální výstupy atd. Chtěl bych být poslanci pravou rukou, oporou, rádcem, přítelem i tzv. kontaktem s realitou.

Většina poslaneckch Pirátů, které znám a poznávám je mi sympatická a s totožňuji se s jejich názory. Pokud bych si mohl vybrat u koho být nejblíže a v kom vidím velký poteciál je mladý František Kopřiva.

 

Angažmá ve veřejném prostoru?

Ve veřejném prostoru se angažuji od školních let. Na gymnáziu jsem vedl skupinu studentů v projektu s názvem Peer program - osvětové přednášky na téma životních hodnot, dospívání a závislostí.

Ve dvaceti letech jsem byl členem plzeňské ODS a aktivně se věnoval spolku Mladí občanští demokraté. Později jsem se blíže zajímal o dění kolem Svobodných a Víta Jedličky. Od obou jsem v rámci vývoje nakonec upustil a věnoval se veřejnému dění už pouze jako pozorovatel.

Ve volném čase se aktivně věnuji veřejným komunitám v bojových sportech a bojových uměních (mé zaměstnání) a komunitě cestovatelské - píšu cestopisy, blogy apod. (můj koníček).

Tento rok jsem se aktivně zapojil do pirátské kampaně jako dobrovolník (pirátské listy, banner na plotě a v neposlední řadě šíření našich-vašich pirátských myšlenek).

Copyright © All Rights Reserved ale kopírování povoleno

Kontakt

email : info@daweb.one

telefon: +420 775 658 883