O Davidovi ↗
Cesta krajinou

DAVIDŮV CESTOVATELSKÝ ZÁPISNÍK

I cesta
může být cíl.

Cestopisy, malé výpravy a velké zážitky.
Vzpomínky pro mě. Inspirace třeba i pro tebe.

Vyrazit do cestopisů ↗
DA WAY / OD ROKU 2009
Vlastní cestou. Vlastním tempem.
CESTY · BĚHÁNÍ · ŽIVOT
48navštívených zemí
17publikovaných cestopisů

„Cestování mě vyživuje,
ale neživí.“ — David

DA WAY / CESTOPISY

Kam mě to zavedlo.

Všechny cesty ↗
2023 / EVROPA

Pěšky do Santiaga

Portugalsko & Španělsko↗
2019 / ASIE

Indie a Nepál

Dillí, Kathmandu, Everest Base Camp↗
2016 / AMERIKA

Americký road trip

Města a národní parky↗

ČLOVĚK ZA TĚMI CESTAMI

Ahoj, jsem David.
A tohle je můj svět.

Jsem cestovatel samouk z Chodska. Baví mě celá cesta: první nápad, přípravy, balení i ten okamžik, kdy jsem zase někde jinde.

Tenhle web vznikl jako dárek k mým třicetinám. Je to zápisník vzpomínek na cesty, běhání a všechno, co stojí za to prožít. Třeba v něm najdeš inspiraci pro vlastní dobrodružství.

Více o mém příběhu ↗

ZA HRANICEMI CESTOPISŮ

Život má víc cest.

Davidův příběh

Da Web

1985-2015 … a dále

Kdo jsem?

Mé jméno je David. Rokem 1985 narozen v Domažlicích, do 18-ti let vyrůstající ve Staňkově, 4 roky pracující v Plzni a od roku 2008 žijící v Praze a okolí. Od roku 2022 jsem na zpět na rodné hroudě na Chodsku. Jsem asi obyčejný člověk, jenž hledá radost asi neobyčejným způsobem.

Co dělám?

Dělám vše možné. Od kravin až po ty důležitější věci. Za důležité považuji naplnění duchovní podstaty člověka, spíše než té materiální. Tak se snažím plnit sebe a občas i tento web.

Žiju podle kréda: „Do třiceti bav se, poznávej, prožívej. Po třicítce buduj, tvoř a užívej.“

Proč to píšu?

Především pro sebe. Paměť není nekonečná a rád se ke svým zážitkům budu skrze web vracet a tak si je oživovat. Dalším z důvodů byla a je příprava na splnění mých cílů. Pak tento web byl taky takovej můj vlastní dárek k třicetinám.

A posledním důvodem je jakési poselství a také možnost někomu pomoci a třeba i někoho inspirovat. Může se stát, že někomu pomohou mé cestopisy, že někoho popostrčím k běhání, že někdo si vybere zážitek z mého už prožitého. Nebo jen někomu udělá radost čtení. Budu velmi rád, i kdyby jen jednomu jedinci můj web, třeba i jen z jednoho procenta, pomohl na jednu minutu ke štěstí 🙂


Předmluva

(chytračení)

Před vznikem webu, rok 2015, 30. narozeniny:
Od puberty mám tendence tak trochu rebelovat, odklánět se od věcí předem nastavených, obcházet mainstream a hledat vlastní cestu životem. Slova jako konzum, kariéra a podobně se mi vždycky trochu příčila. Před lety, v květnu roku 2009, jsem vlivem různých událostí dospěl do fáze, kdy jsem si téměř jasně sestavil – do té doby v hlavě různě poházený – svůj vlastní žebříček hodnot.

Bylo mi 23 let, měl jsem dávno dostudováno, za sebou již pár kratších vztahů, zařízené bydlení, dobrou práci, plno kamarádů a spoustu možností zábavy a vyžití. Stejně mi něco chybělo. Chybělo mi dobrodružství a asi mi i vadila ta jistota „nalajnovaného života“. Změnu jsem začal hledat v Praze a po usazení jsem začal více cestovat, bavit se, sportovat. „Standartní život“ jsem odsunul na druhou kolej. To vůbec ne, že bych nepracoval, kašlal na vztahy, na bydlení, na rodinu a jiné „běžné věci“. Pracoval jsem a dál pracuju naplno. Mám letitý, i když občas komplikovaný vztah. Stihnul jsem si vybavit hypotéku a byt, byt prodat, koupit dům… Byl jsem součástí rodiny i v jejích nejhorších chvílích. Ale v prvé řadě jsem si chtěl ještě předtím, než se usadím a úplně definitivně dospěju, užít něco zábavy a věnovat se hlavně sobě. Říkal jsem si – na doživotní práci, trvalý a pevný vztah… prostě na to“usazení se“ – bude doufám ještě dost času po třicítce.

To jak se to bude vyvíjet po třicítce můžete sledovat tady. Alespoň co se mých koníčků týče:


Chronologicky A-Z : Adrenalin, Běhání, Cestování,… Zábava, Zážitky. Prostě chci dál dělat to, co mi přináší štěstí.


10.8.2021 – 36. narozeniny:

Vždycky není a nebylo na mé výše oblíbené aktivity tolik času, chuti a finančních prostředků, kolik bych si představoval, ale alespoň některé vytoužené cíle jsem již zvládl. V běhání jsem měl vytyčené závody na 10, 21 a 42km. To už je úspěšně za mnou z roku 2015. V závodu Spartan Race jsem chtěl zkompletovat 4 obtížnosti. Do roku 2020 hotovo! V zážitcích jsem pokořil volný pád (2012), zimu (2013), oheň (2015), tmu (2021)… rád bych ještě okusil rozšířené vědomí s nějakou přírodní substancí. Zatím to jen studuju a necítím se být úplně ready. A pak tu byl hlavní cestovatelský cíl. Navštívit všechny obývané kontinenty. Asii mám. Afriku mám. Jižní Ameriku také. Austrálii, kde vzniknul nápad na cestopisy a později i na tento web, jsem navštívil na jaře roku 2015. Chyběla mi jen Amerika Severní a tu jsem nakonec navštívil už v roce 2016!
Cíle tedy víceméně splněny?? Zdaleka ne 🙂
Nové menší cíle přibyly a přibývají, některé mety navíc pokořeny, některé přede mnou. Dál budu cestovat (chtěl bych skompletovat 7 divů světa – 2 chybějí), dál budu sportovat (možná si dám někdy Iron Mana), dál budu čelit adrenalinovým výzvám (dám si Adrenaline Challenge? – zatím nic). Ale už zatím půjdu jen sporadicky a okrajově. Tak jak stojí v mém krédu „… po třicítce – buduj, tvoř a užívej…“ soustředil jsem se od těch třiceti, soustředím se na to teď a soustředit se budu na hlavní cíl. Na výchovu syna a vytváření domova. To taky není lehká cesta a malá výzva. Naopak, je to to nejdůležitější, ten největší „projekt“ a v režimu, který jsem zvolil nebo mi byl okolnostmi nastaven, je to velmi komplikované. Ale o to víc radosti to přináší, když se to daří. Víc starostí a problémů, když to drhne. Ale o tom je život. Všechny zkušenosti jsou k nezaplacení. Tak snad radostně – vzhůru do dalších let!


Duben 2025:

Blíží se čtyřicítka. Třetím rokem – od února 2022 – jsem zpět v rodném Staňkově. Po celkem drsném rozpadu vztahu jsem měl defakto jen 2 možnosti. Hodně jsem toho opustil, oželel a vrhnul se do riskantního podniku, abych mohl být se synem. Opustil jsem práci a kámoše v Praze, prodal jsem dům v Králově Dvoře, koupil starší, ale větší dům ve Staňkově se záměrem jej rekonstruovat a vytvořit si pasivní příjem z nájmů, tak aby se už nestalo, že bude-li zase nutné být s Tadeasem na „mateřské“ tak budu moci a bez ztráty příjmu. Bylo to občas dost na palici i na kondici, ale nakonec se to povedlo. První rok byl trochu extrémní – od svítání do tmy na stavbě, volné dny se synem ještě na Berounsku, druhý už lepší – zabydleno, poloviční zaměstnání, syn zpátky v okrese, třetí si to krásně sedlo – dům i zahrada v rychtiku (začínám s podkrovím), práce nastavená dle potřeb, se synem v každodenním v kontaktu – půl měsíce u mě, jinak hodně blízko, jezdíme do školy, chodíme na fotbal, užíváme volné dny. Mám holku, obnovené staré vazby, navázané nové známosti. 2023 jsem prošel Camino, 2024 jsem zdolal Ironmaňácký závod, nedávno v březnu 2025 jsem se byl podívat na svůj šestý div světa. Není vše naprosto ťipťop, vždycky může být lépe, ale nač si teď stěžovat, toho bylo dost. Mám/máme se fajn 🙂


Více z minulého prožitého i více z budoucích plánů se dozvíš v jednotlivých kapitolách. Díky za návštěvu webu, za případnou podporu i za reakce. Reakce kritické paradoxně uvítám více, než ty pochvalné. Vždyť právě ty člověka nakopnou a můžou posunout dobrým směrem. Tak ještě jedno díky a jdeme na to…

Da Way

Cestopisy a cestičkopisy!

Da Run

Závody a tréninky!

Da Day

Aktuální plány – Da Blog!

Da Fun

Zážitky a zábavička!

Kodex

Nepravidelná pravidla webu

Novinky

Krátké články o ničem

Galerie

Digitální odpad

Odkazy

Spřízněné duše

Všehochuť

Co se jinam nevešlo