Dánsko 2022

       Dovolená s Tádou

Úvodem

Cestování je taková škola života. Nikdy nekončící zásoba poznávání a učení. Proto se snažím a budu snažit vždycky, alespoň jednou ročně vzít syna někam do zahrničí, ať vidí a poznává nové kraje a to jak se v nich žije. Po pár cestách si to oblíbil a vždycky se těší na další výlet. Tady nabídnu 2 z nich.

Dánsko 2022

Rok 2022 je nejtěžším rokem v mém životě (možná už jsem to psal o nějakém předchozím, ale letošek to určitě přebil). Plno změn, plno složitostí. Fyzické vyčerpání po půlroční rekonstrukci vystřídalo psychické vyčerpání nahromaděné v předchozích dvou letech. Poslední měsíce mi zbývala síla jen na dokončení některých nutných prací na baráku a chuť jen na čas strávený se synem a pár oslav. Jinak nic. Velká bída. A to se samozřejmě týká i sportu i kultury i cestování. Proto první a asi i jediný vejletík roku 2022 byl opravdu takzvaně za roh a na pár dní. Navrhnul jsem začátkem srpna kámošovi Brandonovi sbalit kluky a vydat se do Legolandu. Z návrhu byl nadšenej. Nejdřív jsem si doskládal své lego na zaharadě (6000 kostek zámkové dlažby, 300 bloků plotovek - uff). A koncem srpna jsem booknul letenky do Dánska, vstupenky do Legolandu a ubytování v blízké farmě. Těsně před odletem jsem pořešil zbytek z administrativy. A den před odletem sbalil dva malé batůžky...

Čtvrtek 22.9.2022

Dopolední domácí kontrola zavazadel a dokladů proběhla velmi rychle. A tak jsem si lehl a znuděně čekal až bude čas odjezdu. Ten nastal v půl 1. Naložili jsme věci a mě k Michalovi (Brandon) a jeho desetiletému synovi Davidovi do auta. Se zastávkou na nákup jsme po staré silnici dojeli ve 14:30 do Králova Dvora. Tam jsem ve školce vyzvedl natěšeného čtyřletého syna Tadease. Hned mi to zlepšilo náladu. Po 15:00 jsme vyrazili k letišti. Táda v autě usnul. A v 16:00 jsem ho po zaparkování vzbudil. Vydali jsme se k terminálu 2. Všechno se na letišti vrátilo do dob před covidem, a tak šlo všechno hladce a rychle. Na security jsme si plácli s ostrahou a vydali se ke gatu. Párkrát jsme zastavili v přilehlých shopech. Jídlo, pití, hračka že jo. V 17:30 začal boarding. V letištím busu jsme ale skejsli. Plánovaný odlet v 18:30 se tím trochu posunul. V letadle si to užívali především Michal s Davidem. Byl to jejich první let. Tádův už sedmý a tak se staral spíš o katalog z bistrem a svého plyšového Příšeráka. Můj už 57. a tak jsem se místo koukání z okýnka staral hlavně o pohodlí spolucestujích. Sotva jsme si dali rychlé občerstvení, začalo se klesat. Michalovi se užívání změnilo na přežívání. Podtlak z klesání mu skoro odstřelil hlavu. Alespoň podle toho jak vypadal a co říkal. Jo, může se stát. Kluci jen klasika - uši. No, v 19:30 jsme úspěšně v plné sestavě vystoupili z letadla. Malým letištěm v Billundu jsme prolítli a po cigáru mávli na prvního taxikáře. Jmenoval se Sven, měl nový osmimístný van Mercedes a stal se naším řidičem na celé tři dny... Za 7km na nedalekou farmu, kde jsme měli rezervovaný apartmán si řekl 35,- eur (259,- DKK). Ale měli jsme předem zjištěno, že se to v takových hrůzách pohybuje, takže mu to Táda bez problémů zaplatilDostal za to vizitku. Na potemnělé farmě nás kolem půl 9 přivítal milý domácí. Z třípokojového apartmánu zbudovaného pravděpodobně z bývalých chlívků jsme byli mile překvapení. Teplo, čisto. Zařízení i vybavení fukční i hezké. Obývák s KK byl středem. My s Tádou obsadili ložnici vpravo. Kluci pokoj s palandou vlevo. Ačkoliv Táda chtěl mermomocí na palandu nahoru, přemluvil jsem ho nakonec do velké postele. Všichni už jsme byli po 21 hod. unaveni a tak jsme po hygieně zapluli do svých.

Pátek 23.9.2022

Vzbudili jsme se nějak po sedmé ranní. Posnídali jsme nějaké dovezené drobnosti, dončili vybalení a šli se projít po okolí farmy. Navšrtívili jsme místní hospodářskou zvěř, dětské hřiště a cestou zpět poprosili paní domcí o zavolání Svena a jeho vanu. V půl 10 nás za alejí u hlavní silnice naložil a za stejnou sumu jako včera dovezl až před Legoland. Na parkovišti jsme kluky popsali telefonníma číslama otců a vpustili je hlavní branou do toho kostičkového světa. Od 10 do 12 jsme stihli:

lodičkou ve vodním kanále cestu kolem světa

vláčkem skrze města a přes safari

návštěvu vodního světa (nejvíc byly samozřejmě žraloci)

Ve 12 jsme zasedli v bufetu - sněz co chceš. Za dítě 119,- DKK, za dospělého 289,- DKK (Ceny by to byly dobrý bejt to v CZK, Takhle je to krát 3 a půl - ale časem jsme si zvykli že tu stojí vše jako v ČR akorát to prostě musíš násobit minimálně těma třenma). Hodinu a kousek jsme ochutnali všechno možné. Kluci si po obědě pohráli s legem (jak jinak) a my si vypili kafe a dali cigáro. Od půl druhý do čtyř jsme stihli plno atrakcí:

sedačkový kolotoč (Tádův nejoblíbenější - museli jsme se vracet)

vyhlídkovou plošinu

pirátské lodě s vodními děly

horskou dráhu (přihmouřili oko nad výškou toho nejmladšího z nás)

strašidelný dům a jiné

Toho mého prcka těch 6 hodin v plném zápřahu vyčerpalo a tak jsme se rozdělili a udělali si vlastní program. Brandon s Davidem se vydali na atrakce co byli pro 120cm + a my s Tádou jsme si dali lehčí styl. Navštívili jsme tučňáky, soutěžní stánky, duplo arénu atd. Po 17:00 jsme se sešli před Legoshopem u hlavního vstupu. Tádu už jsem občas nosil, rozběhl se až pro krabici lego T-Rexe. Děti si nakoupili a ještě před zavíračkou jsme opouštěli brány tohoto dětského ráje. Pěšky jsme podél obchvatu dle navigace došli do Lalandia supermarketu. Tam jsem nechal pětset dánských korun za zásoby na apartmán. Zavolali jsme Svena a jeli domů. Večeře, pivo, zpívání, skládání, sprchování a po 9 zase s chutí na kutě.

Sobota 24.9.2022

Lehké včerejší přetažení a hromada zážitků v hlavě vzbudila prvního Tádu. Do 7 jsme už byli vzhůru všichni. Nikam jsme nechvátali a tak jsme si po snídani hráli různé hry. Sluníčko vylezlo po 9 a tak jsme opustili chlívek. Kluci zkusili různá vozidla a prolejzačky. My dospělí šli zařídit prodloužení checkoutu. Majitelé byli zlatí senioři. Vyšli nám vstříc.Tak jsme se z procházky vrátili v 11 na pokoje. Sbalili jsme si a po obědě zase vyrazili ven. To jsme hráli na zombíky a slepou bábu. Já to opatrně korigoval. Ve dvě jsme šli volat tágo.Ve 14:30 jsme předali klíče a naposledli nasedli ke Svenovi. Srdečně jsme se s ním na letišti rozloučili a vydali se na procedůru k odletu. 2 hodiny jsme se binkali po letišti. Děti už z toho trochu ztráceli nervy. Není divu. Táda nedávno čtyřletej a po náročných 2 dnech už byl upískanej a protivnej. David čerstvě desetiletej před pubertou natěšenej na své koupené zbraně už chtěl klid a samotu. Ale nalodění jsme přečkali bez nějaké větší rozepřeTáda na mě v letadle okamžitě usnul. Hoďka zas utekla a tak jsem ho v půl 7 po přistání na V.Havla budil. Po 19:00 už jsme nasedali do auta. Setmělo se, na Zličíně jsme koupili KFC, a zadem se vydali na dvouapůlhodinovou cestu autem k domovům. To už mladí usnuli oba. Vzbuzení ve Staňkově se neobešlo bez vztekání a scény. Brandoni pokračovali v cestě západněji, já Tádu přenesl, uklidnil a po desáté večer už jsme spali ve své posteli.

V neděli jsme přestavěli T-Rexe na Triceratopse a odpočívali po náročném ale krásném výletě. Legu zdar!

PS. Dánsko je mou navštívenou zemí číslo 40. Počasí nic moc a draho. Ale můžu-li soudit z toho mála, je to malebná země s milými lidmi. Možná bych se tedy do Skandinávie ještě brzy vypravil (Švédsko? Norsko?). Huvidíme.

Detailní praktické info tentokrát vynechám. Kdyžtak si o ně napište, rád jako vždy poradím, budu-li vědět.

Fotogalerie prozatím na fb:

Dánsko - Legoland 2022